
Falklandské ostrovy, to jsou převážně skaliska, obydlená převážně tučňáky. Tučňáci tam poklidně žijí, samice snášejí vejce, samci na vejcích sedí, zatímco si dámy dávají Havaj na pobřeží a tak se to tam táhne po staletí. A najednou připluje britská válečná flotila s letadlovými loděmi a z letadlových lodí začnou létat letadla a jak tak letadla letí, tučňák na ně čumí a letadla mu letí nad hlavou a tučňák zvedne hlavu a ztratí balanc a spadne na záda.
Ne jeden tučňák. Všichni tučňáci sebou seknou.
Jenže problém je v tom, že tučňák nevstane, když spadne na záda. Výsledek té války byl takový, že pobřeží bylo plné tučňáků povalených na záda.
Velitelství proto vyčlenilo speciální výsadek a já byl v tom výsadku (vyprávěl ten pán) a chodili jsme od tučňáka k tučňákovi a stavěli je na nohy. Jenže když jsme je postavili na nohy, zase vyletěly stíhačky a tučňáci čuměli a zvedli hlavy a bum, byli na zádech, sto, tisíc, desetitisíce jich byly a my je stavěli na nohy a sotva jsme je postavili, letěly stíhačky, a...
Tohle trvalo tři měsíce.
A já od té doby nesnáším tučňáky!
Prebrané z Neviditeľného psa. V diskusii je linka na článok a pár ďalších liniek + ďalší text o tom že tučniaci v skutočnosti nepadajú na chrbát. Tak teraz neviem. Ale anekdota to je mimoriadne zábavná.
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára