Takzvané „ucmrndnutí“ několika kapek moče při poskocích a nebo při smíchu je poměrně častým jevem a setkává se s ním 10% - 35% žen. Starší ženy sužuje závažnější porucha, ta spočívá v nedostatku kontroly nad únikem moči v důsledku značného ochabnutí svalů na svěrači močového měchýře a svalů ve stěně močové trubice. Této poruše se někdy inkontinence následkem tlaku.
Představu o rozměru tohoto problému lze získat z údajů z USA. V roce 1995 Američané utratili za léky proti pomočování, pleny pro dospělé a za chirurgické výkony vedoucí k nápravě poruchy, téměř dvanáct a půl miliardy dolarů. Existují sice chirurgické postupy, které stav pacientů zlepšují, ale jejich společným jmenovatelem je to, že většinou nezajistí zlepšení trvalé a navíc se poměrně často stává, že taková operace vede k tomu, že pacient má pak jiné, trvalé obtíže při močení.
Ferdinanda Frauschera a jeho kolegy z University Hospital v rakouském Innsbrucku napadlo vyzkoušet, jestli by nešlo obnovit zašlou sílu pochroumaných svěračů, pomocí kmenových buněk.
Experiment
Výzkumníci se dali do prověřování svých představ a získali k tomu souhlas několika žen, kterým pak vyřízli přibližně centimetr krychlový svalu. Tkáň jim odebírali ze svalu zvaného biceps, z hloubky přibližně 4 milimetry pod povrchem. Odběru se podrobilo dvacet žen ve věku 36 až 84 let. Z kousků tkáně, vyjmuté z jejich svalů, výzkumníci izolovali kmenové buňky. Ty pak kultivovaly v tkáňové kultuře. Za šest týdnů si tak namnožili z každého vzorku okolo 50 milionů myoblastů – prekurzorových buněk, ze kterých vznikají svalová vlákna. Myoblasty pak vpravovali do ochablých svalů.
Pokus ukázal, že pokud výzkumníci použili na obnovu zvadlého svěrače injekci čítající bratru 100 000 buněk, byla jejich snaha zbytečná. Pokud ale zvolili aplikaci velkého množství buněk, setkali se s úspěchem.
Pokračovanie na O.S.E.L..
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára