piatok 13. mája 2005

100 let hodování na kostře velryby

Mrtvá velryba, která klesne do hlubin, se samozřejmě stane vítaným zdrojem potravy pro obyvatele oceánského dna. Na závěr se objeví "červotoči".

Jedná se o červy Osedax (příbuzní kroužkovců), kteří na první pohled připomínají rostlinu. Místo úst mají totiž jakési "kořeny", kterými čistou velrybí kostru začnou prorůstat a vysávat z ní tuk. Červi de facto existují téměř výhradně na tukové dietě, kterou navíc zpracovávají za pomoci symbiotických bakterií.
Červi z této skupiny mají i zajímavý pohlavní život. Samečci totiž žijí uvnitř těla samičky (logicky jsou tedy řádově menší, v desetinách milimetrů, zatímco velikost samičky se pohybuje v jednotkách centimetrů) a uvnitř těla se realizuje také oplodnění. Zárodky jsou pak uvolněny z matčina těla. Pokud narazí na nedotčenou kostru velryby, vyvíjí se zárodek jako samička. Pokud naopak najde kostru již prorostlou kořeny, změní se v samečka a nechá ze pozřít (uvnitř samičky může pobývat více samečků). Nejpravděpodobnější samozřejmě je, že červík nenarazí na nic a zahyne - jedná se o typické R stratégy.

Kostra velryby se takto podle stávajících odhadů zpracovává zhruba jedno století.

Evoluce červů Osedax probíhala údajně spolu s evolucí velryb. Možná je i to, že spolu s lovem velryb (nejde přitom ani o pokles jejich počtu, ale o to, že mršiny ulovených kusů neklesají ke dnu) řada podobných hlubinných společenstev vymřela dříve, než se je vědcům podařilo vůbec najít a popsat...

Zdroj: Petr Suvorov, Jaroslav Petr: Tajemství mořských temnot, VTM-Science 5/2005.

[ScienceWorld.cz]

Žiadne komentáre: