Na ScienceWorlde som našiel zaujímavú
analýzu Európskeho vývoja v 12. až 18. storočí. Dovoľujem si sem priamo vložiť plný text:
Po prudkém rozmachu ve 12. a 13. století vzestup evropské civilizace poněkud zakolísal. Příčinou byla zřejmě malthusiánská past a epidemie černé smrti.
Již ve 13. století se v Evropě objevily zárodky průmyslové revoluce. Vodní mlýny byly běžné už předtím, nyní se staly v severní Evropě běžným také mlýny slapové a větrné. Zatímco v římské době sloužily mlýny skutečně de facto pouze k mletí obilí, nyní se uplatňovaly i v kovárnách, pilách a při valchování tkanin. Dostupný mechanický pohon stál za vzestupem textilního průmyslu. Rozvíjela se města, vznikala početná střední vrstva a rostl její hospodářský význam i sebevědomí.
Zdá se ale, jakoby se ve 14. století nadějný trend naopak zastavil. V předešlém období totiž probíhal prudký populační růst (Johnson dokonce v této souvislosti mluví o tom, že populační růst je, nebo alespoň v minulosti byl, podmínkou rychlého hospodářského rozvoje). Byl sice doprovázen i pokrokem v zemědělství, nicméně několik deštivých let a slabých úrod dokázalo způsobit "nestabilitu systému". Přišel hladomor. Následovalo několik morových ran - snad šlo o historickou náhodu, snad byla jejich ničivost daní za růst měst a hustoty obyvatelstva, snad se zde projevil i vedlejší efekt intenzivnějšího dálkového obchodu.
Řádově lze uvést třeba následující odhady: V roce 1200 mohla mít západní Evropa kolem 61 milionů obyvatel, v roce 1300 stouplo toto číslo na 73 milionu, v roce 1350 šlo už ovšem jen o 51 milionů a roku 1400 o 45 milionů. Nicméně ani v souvislosti s tak nepříznivým demografickým vývojem nedošlo např. v oblasti vědy a technologií ve 14. století k úpadku či katastrofě, rozvoj se pouze zpomalil nebo stagnoval. Řada oborů si udržela svoji kontinuitu - ve 14. století se rozšířilo používání kompasu či mechanických hodin, objevilo se moderní účetnictví, běžnými se staly arabské číslice a rychle se začala rozvíjet matematika. Z čehož lze podle Johnsona usuzovat, že renesance 15.-16. století mohla nastat minimálně o století dříve.
V 15. století došlo opět k demografické explozi. Tentokrát se Evropa dokázala maltuziánské pasti už vyhnout. Zčásti proto, že přebytečné obyvatelstvo bylo možné přesouvat do nově zřizovaných kolonií. Tento trend však v 16. století nehrál ještě velký význam, ani dovoz základních potravin do Evropy ve větším měřítku ještě neexistoval. Růst obyvatelstva byl tedy zřejmě umožněn především další intenzifikací zemědělské a průmyslové výroby (Holandsko, které by se zřejmě jako první dalo označit za zemi s moderním ekonomickým a politickým systémem, v té době například získávalo novou půdu na úkor Severního moře). K malthusiánské pasti dojde znovu až v souvislosti s pokrokem medicíny a zavedením takovým hygienických opatření, které výrazně sníží úmrtnost (cca v Anglii v 18. století, důsledkem bude masové vystěhovalectví do Severní Ameriky).
Zdroj: Paul Johnson: Nepřátelé společnosti, Rozmluvy, Řevnice 1999
Otázne je, ako rýchlo začne vývoj brzdiť ďalšia
maltuziánska pasca [
2,
3] (ktorú by som rozšíril aj o potrebu elektrickej energie) a čo sa s tým dá robiť. Čínske kolónie na Mesiaci pojmú príliš málo ľudí (?), masovejšia kolonizácia jedinej pre naše technológie ako-tak dostupnej planéty (Mars) je zatiaľ pomerne hardcore sci-fi, zavlažovanie Sahary (
až na nejaké malé výnimky) tiež, vývoj výživnejších druhov potravín je super (ale je z náboženských dôvodov brzdený aj rôznymi
sektami), využitie progresívnych zdrojov energie blokujú
tie isté ale aj
iné sekty a inú možnosť nejako nevidím... Možno nám pomôže nejaký
herbertovský Mahdí, možno bude Negroponteho projekt
Laptop za 100 dolárov [
2 3] úspešný a objavíme
skrytých 90% géniov Einsteinovho a Flemingovho formátu.
Zaujímavý projekt pražského stredoškoláka - úprava sfilmovanej trilógie Pán prsteňov do komixovej podoby. Komplet Spoločenstvo prsteňov a Dve veže a čiastočne aj Návrat kráľa. Pre úplnosť ešte dodám že dielko je zložené zo scén z filmu a komixovo otitulkované. K dispozícii sú aj offline verzie (1, 2 a zatiaľ nekompletný 3).
