Baktérie sa dajú zabiť aj antibiotikami. Problém môže byť s dopravou antibiotík k baktériám. Niektoré ochorenia totiž zhoršujú cirkuláciu krvi prípadne baktérie sú na miestach kde krv necirkuluje (povrchové infekcie alebo infekcie rozsiahlejších rán). Problém je aj v tom, že vzhľadom na časté zneužívanie antibiotík si niektoré bakteriálne kmene vyvinuli odolnosť na niektoré druhy antibiotík.
Bakteriofágy sú ale na rozdiel od antibiotík živými organizmamni, teda vedia sa evolučne prispôsobiť zmenenej situácii a vyvíjajú sa spolu s baktériami.
Nájdenie nového kmeňa baktériofágov, ktorý by vedel likvidovať zmutovaný kmeň baktérií trvá rádovo týždne, čo je oproti rokom (7-12) na vývoj a testovanie nového druhu antibiotík hlavne pre pacientov nepochybne príjemné.
U fágů určených k léčbě se to má tak jako s řekou Gangou. Už v roce 1896 si chemik E.H.Hankin všiml, že v nějaká látka v řece Ganze ničí bakterie cholery. O 19 let později pak mikrobiolog Frederick W. Tworn izoloval organismy, které ještě o několik let později dostaly jméno "požírači bakterií" tedy bakteriofágy.
Hledání bakteriofágů proti určitým baktériím je také zajímavé. Řeka Ganga je sice stokou, ale z našeho pohledu ještě ne dostatečnou. Proto se pro hledání nových kmenů fágů využívají splaškové vody z nemocnic, jatek a z kanalizace. Tyto "poklady" se filtrují přes filtry, které mají otvory menší než baktérie. Projdou jimi jen bakteriofágy. Ty se pak nakapou na kolonie bakterií [pacienta - pozn. red.] pěstované na petriho miskách a čeká se, jestli kultura bakterií uhyne. Pokud ano, měli jsme štěstí a nový fág, který se hodí k léčbě konkrétní baktérie, je na světě.
[Phage Therapy Center | OSEL]
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára